Odmítnuté dědictví

ODMÍTNUTÍ DĚDICTVÍ

– zbavení se dědických práv

– dědic nemůže být nucen, aby dědictví přijal

– má právo dědictví odmítnout bez ohledu na to, zda je dědicem ze zákona, závěti nebo dědické smlouvy

– osoba, kterou notář označí jako dědice, odmítne dědictví přímo před notářem, nebo toto odmítnutí vyhotoví písemně a notáři ho doručí

Lhůty:

– prohlášení musí být učiněno do 1 měsíce ode dne, kdy byl dědic informován notářem o svém právu odmítnout dědictví a o důsledcích takového rozhodnutí

– pokud je dědicem osoba s bydlištěm v zahraničí, se lhůta pro odmítnutí prodlužuje na 3 měsíce

– notář může také přiměřeně prodloužit lhůtu, pokud jsou přítomny důležité důvody

– dědictví je možné odmítnout pouze jako celek, nelze odmítnout pouze jeho část

SMLUVNÍ DĚDIC

– může odmítnout dědictví, pokud to dědická smlouva nevylučuje

NEPOMINUTELNÝ DĚDIC

– má navíc možnost odmítnout dědictví s výhradou povinného dílu (přijmout povinný díl, ale odmítnout zbytek dědictví)

VZDÁNÍ SE DĚDICTVÍ

– přenechání svých dědických práv ve prospěch druhého dědice

– nepominutelný dědic, jako například dítě nebo partner, se však vzdává i svého práva na povinný díl a tato vzdání mají účinnost i pro jeho potomky